Nakadžima E8N

Nakadžima E8N
Určení	průzkumný plovákový letoun
Výrobce	Nakadžima
První let	březen 1934
Zařazeno	1935
Uživatel	Japonské císařské námořní letectvo Thajské královské námořnictvo[1]
Výroba	1934–1940
Vyrobeno kusů	755 (včetně 7 prototypů)
Varianty	E8N1 a E8N2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nakadžima E8N (japonsky: 九五式水上偵察機 Gjúgo-šiki suidžó teisacuki, Průzkumný hydroplán Typ 95, ve spojeneckém kódu Dave) byl jednomotorový dvoumístný dvouplošný průzkumný plovákový letoun, který používalo japonské císařské námořní letectvo před a během druhé světové války. Byl vyvinut pro nasazení z lodí japonského námořnictva, ze kterých startoval pomocí katapultu. Byl vybaven jedním centrálním plovákem a dvěma malými vyvažovacími plováky na konci dolního křídla. Byl vyráběn v letech 1934–1940 a celkem bylo vyrobeno 755 kusů.

Vývoj

Letoun, určený pro katapulty plavidel císařského námořnictva, vznikl na základě specifikace 8-Ši na lehký dvoumístný taktický průzkumný letoun s dobrými manévrovacími a především nautickými vlastnostmi. Měl být náhradou za průzkumný typ Nakadžima E4N, ze kterého konstruktéři Nakadžimy vycházeli při navrhování prototypu Nakadžima model MS.^[2] Nový typ měl upravené křídlo, zvětšenou směrovku a silnější motor. Kostra byla kovová, potažená plátnem.^[3] Bylo postaveno sedm prototypů a první vzlet se uskutečnil v březnu 1934. Prototypy byly podrobeny zkouškám, kterých se zúčastnily se svými prototypy i firmy Ajči (s Ajči AB-7) a Kawaniši (s Kawaniši model P). Ze soutěže vyšel vítězně právě model MS, který byl následně přijat do výzbroje jako E8N.^[2]

Letoun poháněl hvězdicový motor Nakadžima Kotobuki 2 Kai 1, pohánějící dvoulistou vrtuli.^[3] Posádka se skládala z pilota a pozorovatele/radisty/zadního střelce, který mohl letoun bránit jedním 7,7mm kulometem.

Firma Nakajima Hikoki K. K. vyrobila celkem sedm prototypů a 700 kusů obou sériových verzí. Firma Kawanishi Kokuki K. K. vyrobila dalších 48 strojů.^[3]

Již v roce 1934 byla vyhlášena soutěž o nástupce typu E8N, kterým se nakonec stal Micubiši F1M.^[2]

Nasazení

Námořním průzkumným hydroplánem typu 95 byly postupně vybaveny všechny tehdejší bitevní lodě císařského námořnictva, šestnáct křižníků a pět nosičů hydroplánů. Poprvé byl nasazen během bojů za druhé čínsko–japonské války, kde kromě průzkumných úkolů a řízení palby, prováděl i útoky na pozemní cíle.

Na začátku druhé světové války v Tichomoří byl postupně nahrazován výkonnějšími Micubiši F1M a Aiči E13A, neboť jeho dolet již nedostačoval pro zabezpečení průzkumu. Ale ještě během bitvy u Midway vyslala Haruna svůj E8N2, aby prozkoumal prostor severně od Nagumova svazu letadlových lodí.^[4]

Po stažení z prvoliniové služby dosloužil E8N u jednotek v druhé linii.

Varianty

• E8N1 - první varianta s hvězdicovým motorem Nakadžima Kotobuki 2 Kai 1
• E8N2 - pozdější varianta se silnějším motorem Nakadžima Kotobuki 2 Kai 2

Specifikace (E8N1)

Technické údaje

• Osádka: 2
• Délka: 8,81 m^[3]
• Rozpětí: 10,98 m^[3]
• Výška: 3,84 m^[3]
• Nosná plocha: 26,5 m²^[3]
• Plošné zatížení: 71,7 kg/m²^[3]
• Hmotnost prázdného letounu: 1320 kg^[3]
• Vzletová hmotnost: 1900 kg
• Max. vzletová hmotnost: ??? kg
• Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Nakadžima Kotobuki 2 Kai 1^[3]
  • Výkon motoru při hladině moře: 580 hp (432,5 kW)^[3]
  • Výkon motoru ve výšce 3000 metrů: 480 hp (357,9 kW)^[3]

Výkony

• Nejvyšší rychlost: 300 km/h ve výšce 3000 metrů^[3]
• Cestovní rychlost: 185,2 km/h^[3]
• Dostup: 7270 m^[3]
• Výstup do výšky 3000 m: 6 minut, 31 sekund^[3]
• Dolet: 898,2 km (485 námořních mil)^[3]

Výzbroj

• 2× 7,7mm kulomet typ 92 (1 pevný, 1 pohyblivý)^[3]
• 2× 30kg puma pod křídly^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nakajima E8N na anglické Wikipedii.

Literatura

• FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Nakajima E8N, s. 408 až 410. (anglicky) 
• VEJŘÍK, Lubomír. Vzestup a pád orlů Nipponu 1931-1941 (Prolog). Cheb: Svět křídel, 1994. ISBN 80-85280-26-4. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nakadžima E8N na Wikimedia Commons
• PAULO, Joao; MATSUURA, Juliao. Nakajima E8N [online]. 1997 [cit. 2009-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
• (japonsky)Nakajima E8N DAVE na YouTube
• Kamufláže letounu Nakadžima E8N Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine.