Slávka Tauberová

Možná hledáte: Maria Tauberová, operní pěvkyně.
Slávka Tauberová
Narození8. listopadu 1903
Kladno
Úmrtí26. března 1983 (ve věku 79 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slávka Tauberová, skutečné křestní jméno Jaroslava, provdaná Veselá, (8. listopadu 1903 Kladno[1]– 26. března 1983 Praha)[2] byla operetní zpěvačka, tanečnice a filmová herečka.

Život

Mládí

Pokřtěna byla Jaroslava, dcera hutníka Václava Taubera (1867–??) a jeho manželky Anny, rozené Rezkové (ovdovělé Jirotkové, 1875–??).[1] Na pěveckou dráhu se připravovala u Bohumily Rosenkrancové a Lídy Dušánkové. Taneční průpravu získala u Berty Knittlové, Niny Pirnikovové, Joe Jarského a Marty Aubrechtové.[2]

Kariéra zpěvačky a herečky

Během prvorepublikové divadelní kariéry se Slávka Tauberová stala významnou a oblíbenou operetní zpěvačkou:

  • V roce 1927 byla angažována v Aréně na Smíchově.[3]
  • V letech 1927–1928 vystupovala v pražském divadle Rokoko. (V roce 1929 uvedly Rozpravy Aventina obdivnou recenzi na vystoupení Slávky Tauberové v revue Taverna u šilhavého býka v divadle Rokoko. Zatímco humor Járy Kohouta a Ference Futuristy přijal recenzent s výhradami, o Slávce Tauberové psal obdivně.[4])
  • V letech 1929–1939 dosáhla uměleckého vrcholu jako členka pražské Velké operety.[p 1] S ředitelem Velké operety Hugo Krausem vystupovala např. v operetách Vinobraní Oskara Nedbala nebo Jarní bouře Jaromíra Weinbergera.[5] Podle Národních listů dosáhla v roce 1935 Velká opereta inscenací operety Guiditta Franze Lehára „...vrcholu svých reprodukčních možností...“ a ředitel Kraus „...nejlepšími silami, které měl k disposici.“ K operetním hvězdám tehdejší doby Jarmile Kšírové, Nelly Gaierové či Járovi Pospíšilovi přiřadil recenzent i Slávku Tauberovou.[6]

V době své slávy se též často objevovala na reklamních fotografiích různých produktů.[7]

Po roce 1939

Svou divadelní kariéru ukončila v roce 1939 a věnovala se rodině. Manželem Slávky Tauberové byl JUDr. Vladimír Veselý–Rohan (1903–1970), advokát a spoluautor operetních libret a písňových textů.[8][p 2] Měla dvě děti, syna a dceru.[9]

Filmografie

Galerie

  • Slávka Tauberová, Velká opereta, 1937
    Slávka Tauberová, Velká opereta, 1937
  • Slávka Tauberová a Hugo Kraus, Velká opereta, 1937
    Slávka Tauberová a Hugo Kraus, Velká opereta, 1937
  • Slávka Tauberová, reklamní snímek, 1937
    Slávka Tauberová, reklamní snímek, 1937

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Dnes v tomto sále působí Divadlo v Dlouhé.
  2. ↑ Rohan nebo dr. Rohan byl umělecký pseudonym.

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Kladno, 1900–1904, snímek 383, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, III. díl S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Tauberová Slávka, s. 475–476. 
  3. ↑ Z kulturního života/Aréna na Smíchově. Národní listy. 27. 9. 1927, s. 9. Dostupné online. 
  4. ↑ Revue v Rokoku: Taverna u šilhavého býka. Rozpravy Aventina. 15/1928-1929, s. 153. Dostupné online. 
  5. ↑ Velká Opereta v Praze na prahu nového období. Národní politika. 10. 9. 1933 (příloha), s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ Lehárova proslulá opereta Giuditta. Národní politika. 25. 1. 1935, s. 3. Dostupné online. 
  7. ↑ reklamní snímek. Pestrý týden. 27.11.1937, s. 25. Dostupné online. 
  8. ↑ Databáze NK ČR: Veselý Vladimír (autoritní záznam)
  9. ↑ Portál Prahy 2, Osobnost Prahy 2/Slávka Veselá: Kdo byla Slávka Tauberová[nedostupný zdroj]

Literatura

  • FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, III. díl S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Tauberová Slávka, s. 475–476. 

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech