Luhansk
Luhansk / Lugansk Луганськ / Луганск | |
---|---|
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°34′ s. š., 39°20′5″ v. d. |
Nadmořská výška | 102 m n. m. |
Stát | Ukrajina Ukrajina |
Oblast | Luhanská |
Rajón | Luhanský |
Administrativní dělení | 4 městské rajóny: Artemivskyj, Kamjanobridskyj, Leninskyj, Žovtnevyj |
Luhansk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 257 km² |
Počet obyvatel | 397 677 (2022) |
Hustota zalidnění | 1 547,4 obyv./km² |
Etnické složení | Ukrajinci, Rusové |
Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Starosta | Serhij Kravčenko |
Vznik | 1795 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +380-642 |
PSČ | 91000 |
Označení vozidel | BB a НВ / 13 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luhansk (ukrajinsky Луганськ [luhans’k]) či Lugansk (rusky Луганск) je město ležící na východní Ukrajině na soutoku řek Vilchivka a Luhanka, které se nedaleko vlévají do Severního Doňce. Luhansk je administrativním centrem průmyslové Luhanské oblasti a zároveň nejvýchodnějším oblastním centrem Ukrajiny.
Město je druhým největším sídlem Donbasu a centrem 700tisícové aglomerace. Počet obyvatel samotného města v roce 2005 byl 453 000. V 90. letech se pohyboval okolo půlmilionové hranice, avšak poté s útlumem průmyslu a v důsledku válečných událostí od roku 2014, spojených s útěkem lidí do bezpečí, značně poklesl.
28. dubna 2014 byla v Luhansku vyhlášena mezinárodně neuznávaná lidová republika. Od dubna 2014 je ovládán okupační správou Ruské federace v okupovaných oblastech Luhanské oblasti přes Luhanskou lidovou republiku. Luhansk je Nejvyšší radou Ukrajiny zařazen do seznamu měst z dočasně okupovaného území. [1]
Název a dějiny
Historie města sahá do roku 1795, kdy zde britský průmyslník Charles Gascoigne založil železárny. Luhansk získal status města v roce 1882. Pro svou polohu se stal důležitým průmyslovým centrem východní Evropy, významným odvětvím se stala výroba lokomotiv.
Město bylo v letech 1935–1958 a dále v letech 1970–1990 pojmenováno Vorošilovgrad/Vorošylovhrad (Ворошиловград) podle sovětského důstojníka a politika Klimenta Vorošilova, který odsud pocházel. V roce 2006 byl ohlášen nález eneolitického pohřebiště a svatyně, která byla používána ještě v době bronzové a která díky svému pyramidálnímu tvaru vyvolala nejrůznější spekulace o kultuře, která zde sídlila ve 4. tisíciletí př. n. l.
Současnost
Luhansk je průmyslové město a jedno z hlavních center strojírenství v zemi. Nachází se zde lokomotivka Luhanskyj teplovozobudivnyj zavod, jež zaměstnává přes 7000 osob; motorové i elektrické lokomotivy vyrobené v Luhansku jezdí po území celého bývalého Sovětského svazu.[zdroj?] Funguje zde několik vysokých škol. Ve městě je zavedena tramvajová (1934) a trolejbusová doprava (1962), velkou část výkonů převzaly v poslední době maršrutky. Luhansk leží na hlavní trati spojující Donbas s jihozápadním Ruskem.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 2001 udala téměř polovina obyvatel města ukrajinskou národnost (49,6%), zatímco k ruské národnosti se přihlásilo 47% obyvatel. Jako svůj mateřský jazyk však udala většina obyvatel Luhanska ruštinu, a to 85,3%, jen 13,7 % ukrajinštinu. Počty mluvčích jiných jazyků byly podstatně menší, arménsky hovoří 0,2% a bělorusky 0,1% obyvatel.[2]
Ukrajinská krize
Během ukrajinské krize docházelo na jihovýchodě Ukrajiny k proruským demonstracím a v Donbasu vypuklo ozbrojené povstání organizované Ruskem a podpořené ruskou armádou. Byly zde vyhlášeny nikým neuznané (s výjimkou Ruska od roku 2022[3]) entity Luhanská lidová republika (LLR) a Doněcká lidová republika (DLR), fakticky řízené Ruskem. Město Luhansk je hlavním městem takzvané LLR.[zdroj?]
Slavní rodáci
- Vasilij Bubka (* 1960), sovětský šampión ve skoku o tyči
- Sergej Bubka (* 1963), sovětský a posléze ukrajinský šampión ve skoku o tyči, olympijský vítěz
- Vladimir Dal (1801–1872), ruský lexikograf
- Taťjana Sněžina (1972–1995), ruská zpěvačka a hudební skladatelka
- Fjodor Jemeljaněnko (* 1976), zápasník
- Andrij Serdinov (* 1982), ukrajinský plavec
Reference
- ↑ https://web.archive.org/web/20151122140821/http://zakon5.rada.gov.ua/laws/show/254-viii
- ↑ All-Ukrainian Population Census ’2001 [online]. State Statistics Committee of Ukraine. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Putin uznal nezávislost povstaleckých republik. „Hrubé porušení práva,“ reagují státníci. Echo 24 [online]. 2022-02-21. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luhansk na Wikimedia Commons
- Topografická mapa 1:100 000
- Historické obrázky města
Luhanská oblast | ||
---|---|---|
Rajóny | ||
Města | Almazna • Alčevsk • Antracyt • Bokovo-Chrustalne (Vachruševe) • Brjanka • Dovžansk (Sverdlovsk) • Hirske • Holubivka (Kirovsk) • Chrustalnyj (Krasnyj Luč) • Irmino • Kadijivka (Stachanov) • Kreminna • Kypuče (Artemivsk) • Luhansk • Lutuhyne • Lysyčansk • Miusynsk • Molodohvardijsk • Novodružesk • Oleksandrivsk • Perevalsk • Pervomajsk • Petrovo-Krasnosillja • Popasna • Pryvillja • Roveňky • Rubižne • Severodoněck • Sorokyne (Krasnodon) • Starobilsk • Suchodilsk • Svatove • Ščasťa • Voznesenivka (Červonopartyzansk) • Zolote • Zorynsk • Zymohirja | |
Sídla městského typu | Bajračky • Bile • Bilohorivka • Bilokurakyne • Biloluck • Biloričenskyj • Bilovodsk • Bokovo-Platove • Borivske • Buhajivka • Buran (Enhelsove) • Centralnyj • Čeljuskinec • Čornuchyne • Doneckyj • Dubivskyj • Dubove (Komsomolskyj) • Faščivka (Alčevský rajón) • Faščivka (Roveňský rajón) • Fedorivka • Hannivka • Heorhijivka • Hirne • Hirnyk • Hlybokyj • Horodyšče • Hrušove • Chrustalne • Ivanivka • Ivanivske (Lotykove) • Izvaryne • Jasenivskyj • Jaščikove • Jesaulivka • Jurjivka • Južna Lomuvatka • Kalynove • Kamjane • Kartušyne (Proletarskyj) • Katerynivka (Juvilejne) • Klenovyj • Kňahynivka • Komisarivka • Komyšuvacha • Krasnodarskyj • Krasnoričenske • Krasnyj Kut • Kripenskyj • Krynyčanske (Červonohvardijske) • Krynyčne (Birjukove) • Kundrjuče (Kalininskyj) • Ljubymivka (Dzeržinskyj) • Lozivskyj • Lozno-Oleksandrivka • Lomuvatka • Malomykolajivka • Malorjazanceve • Marija (Lenina) • Markivka • Meťolkine • Myrna Dolyna • Myrne • Mychajlivka (Alčevský rajón) • Mychajlivka (Roveňský rajón) • Milove • Naholno-Tarasivkа • Nyžne • Nyžňa Duvanka • Nyžnij Naholčik • Novoajdar • Novodarjivka • Novooleksandrivka • Novopskov • Novosvitlivka • Novotoškivske • Pavlivka • Petropavlivka • Rodakove • Sadovo-Chrustalnenskyj • Seleznivka • Senťanivka (Frunze) • Severnyj • Severo-Hundorivskyj • Simejskyne • Sirotyne • Slovjanoserbsk • Sofijivskyj • Stanycja Luhanska • Šachtarske • Ščotove • Šterivka • Talove • Tacyne • Teple (Krasnodon) • Toškivka • Trojicke • Uralo-Kavkaz • Uspenka • Valjanivske (Leninske) • Vedmeže (Volodarsk) • Velykokamjanka • Velykyj Loh • Verhulivka • Verchnij Naholčyk • Voronove • Vovčojarivka • Vrobivskyj • Vrubivka • Zaporižžja | |
Bývalé rajóny | Antracytský • Bilokurakynský • Bilovodský • Krasnodonský • Kreminský • Luhanskostanycký • Lutuhynský • Markivský • Milovský • Novoajdarský • Novopskovský • Perevalský • Popasenský • Slovjanoserbský • Trojický | |
Kurzívou jsou vyznačeny rajóny a města na území okupovaném Luhanskou lidovou republikou a Ruskem. |
Města na Ukrajině podle počtu obyvatel | ||
---|---|---|
2 500 000+ | ||
1 000 000+ | ||
500 000+ | ||
250 000+ | Mykolajiv • Mariupol • Sevastopol • Luhansk • Vinnycja • Simferopol • Makijivka • Cherson • Černihiv • Poltava • Čerkasy • Chmelnyckyj • Černovice • Žytomyr • Sumy |