Freeman Dyson
Freeman Dyson | |
---|---|
Freeman Dyson (5. října 2005) | |
Narození | 15. prosince 1923 Crowthorne |
Úmrtí | 28. února 2020 (ve věku 96 let) Princeton |
Alma mater | Winchester College (1928–1932) Twyford School (1932–1936) Winchester College (1936–1941) Trinity College (1941–1945) Univerzita v Cambridgi (do 1946) |
Pracoviště | Imperial College London (1945–1946) Birminghamská univerzita (1949–1951) Cornellova univerzita (1951–1953) Institut pro pokročilé studium (1953–2020) |
Obory | matematická fyzika, fyzika pevných látek a matematika |
Ocenění | Harkness Fellowship (1947) společník Královské společnosti (1952) Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1965) Lorentzova medaile (1966) Hughesova medaile (1968) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Verena Huber-Dyson (1950–1958) |
Děti | Esther Dysonová George Dyson |
Rodiče | George Dyson a Mildred Atkey |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Freeman John Dyson (15. prosince 1923, Crowthorne, Spojené království[1] – 28. února 2020, Princeton, New Jersey, USA[2][3][4]) byl britský teoretický fyzik a matematik, který žil a pracoval od roku 1951 v USA.
Zabýval se fyzikou pevných látek, astrofyzikou a jadernou fyzikou.[5] Byl členem Londýnské královské společnosti a Národní akademie věd Spojených států amerických. Známý je především sjednocením kvantové teorie pole a tzv. Feynmanových diagramů, v populární rovině pak také svou koncepcí tzv. Dysonovy sféry.
Byl praktikujícím křesťanem, stejně tak celoživotním bojovníkem proti nacionalismu, zastáncem jaderného odzbrojování a mezinárodní spolupráce.
Život
Narodil se v roce 1923 v anglickém maloměstě Crowthorne v hrabství Berkshire. Jeho otcem byl hudební skladatel George Dyson,[6] jeho matka Milred Lucy byla vystudovaná právnička a pracovala jako sociální pracovnice. Měl jednoho sourozence, starší sestru Alici. Ta si ho pamatovala jako chlapce obklopeného encyklopediemi a stále něco počítajícího na listech papíru. Ve 4 letech se prý pokoušel vypočíst počet atomů ve Slunci.[7] Zajímala ho zejména velká čísla a sluneční soustava.
V letech 1936 až 1941 studoval na soukromé škole Winchester College, kde učil i jeho otec.Pak začal studovat matematiku na Trinity College,[2] jeho studia však přerušila druhá světová válka. Během války pracoval jako vědec pro Royal Air Force, mj. zkoumal ideální hustoty pro bombardovací formace.[2] Po válce se vrátil na Trinity College. V roce 1947 publikoval dva články z oblasti teorie čísel. Jeho přátelé ho popisovali jako stydlivého i sebevědomého zároveň.[8]
V roce 1947 se na doporučení Geoffreyho Taylora přestěhoval do Spojených států amerických, kde studoval fyziku na Cornell University. V letech 1949 až 1951 se vrátil zpět do Spojeného království, když působil na University of Birmingham, pak se vrátil zpět na Cornell University. V roce 1952 mu Robert Oppenheimer nabídl zaměstnání v Institute for Advanced Study v Princetonu, kde pracoval až do konce své kariéry.[2]
V roce 1957 se stal americkým občanem.[6] V roce 1950 se oženil se švýcarskou matematičkou Verenou Huber, se kterou měl dvě děti. Dcera Esther Dysonová je podnikatelkou, syn George Dyson je historikem vědy. V roce 1958 se rozvedl s manželkou Verenou a oženil se s atletkou Imme Jung.[9] S tou měl další čtyři děti.
Odkazy
Reference
- ↑ Freeman Dyson's Homepage
- ↑ a b c d JOHNSON, George. Freeman Dyson, Visionary Technologist, Is Dead at 96. The New York Times. 28 February 2020. Dostupné online [cit. 28 February 2020]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Physicist And Iconoclastic Thinker Freeman Dyson Dies At 96 [online]. 28 February 2020 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ STONE, Andrea. Freeman Dyson, legendary theoretical physicist, dies at 96 [online]. 28 February 2020 [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Ovlivní proměna zemědělství klima?[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Freeman Dyson. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Freeman Dyson - Rīgas Laiks. www.rigaslaiks.com [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAWIDOFF, Nicholas. The Civil Heretic. The New York Times. 2009-03-25. Dostupné online [cit. 2020-03-01]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ BURFOOT, Amby. Mar. 30: A Beautiful Couple: Imme and Freeman Dyson. Runner's World [online]. 2009-03-30 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Freeman Dyson na Wikimedia Commons
- Heretical thoughts about science and society
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Hughesova medaile | |
---|---|
1902 Joseph John Thomson • 1903 Johann Wilhelm Hittorf • 1904 Joseph Swan • 1905 Augusto Righi • 1906 Hertha Ayrton • 1907 Ernest Howard Griffiths • 1908 Eugen Goldstein • 1909 Richard Glazebrook • 1910 John Ambrose Fleming • 1911 Charles Wilson • 1912 William Duddell • 1913 Alexander Graham Bell • 1914 John Sealy Townsend • 1915 Paul Langevin • 1916 Elihu Thomson • 1917 Charles Barkla • 1918 Irving Langmuir • 1919 Charles Chree • 1920 Owen Richardson • 1921 Niels Bohr • 1922 Francis William Aston • 1923 Robert Millikan • 1924 Neudělena • 1925 Frank Edward Smith • 1926 Henry Jackson • 1927 William Coolidge • 1928 Maurice de Broglie • 1929 Hans Geiger • 1930 Chandrasekhara Venkata Raman • 1931 William Lawrence Bragg • 1932 James Chadwick • 1933 Edward Victor Appleton • 1934 Manne Siegbahn • 1935 Clinton Davisson • 1936 Walter H. Schottky • 1937 Ernest Lawrence • 1938 John Cockcroft a Ernest Walton • 1939 George Paget Thomson • 1940 Arthur Compton • 1941 Nevill Mott • 1942 Enrico Fermi • 1943 Mark Oliphant • 1944 George Finch • 1945 Basil Schonland • 1946 John Randall • 1947 Frédéric Joliot • 1948 Robert Watson-Watt • 1949 Cecil Powell • 1950 Max Born • 1951 Hendrik Kramers • 1952 Philip Dee • 1953 Edward Bullard • 1954 Martin Ryle • 1955 Harrie Massey • 1956 Frederick Lindemann • 1957 Joseph Proudman • 1958 Edward da Costa Andrade • 1959 Brian Pippard • 1960 Joseph Pawsey • 1961 Alan Cottrell • 1962 Brebis Bleaney • 1963 Frederic Williams • 1964 Abdus Salam • 1965 Denys Wilkinson • 1966 Nicholas Kemmer • 1967 Kurt Mendelssohn • 1968 Freeman Dyson • 1969 Nicholas Kurti • 1970 David Bates • 1971 Robert Hanbury Brown • 1972 Brian David Josephson • 1973 Peter Hirsch • 1974 Peter Fowler • 1975 Richard Dalitz • 1976 Stephen Hawking • 1977 Antony Hewish • 1978 William Cochran • 1979 Robert Joseph Paton Williams • 1980 Francis Farley • 1981 Peter Higgs a Tom Kibble • 1982 Drummond Matthews a Frederick Vine • 1983 John Clive Ward • 1984 Roy Kerr • 1985 Tony Skyrme • 1986 M. M. Woolfson • 1987 Michael Pepper • 1988 Archibald Howie a M. J. Whelan • 1989 John Stewart Bell • 1990 Thomas George Cowling • 1991 Philip Moon • 1992 Michael Seaton • 1993 George Isaak • 1994 Robert Chambers • 1995 David Shoenberg • 1996 Amyand Buckingham • 1997 Andrew Lang • 1998 Raymond Hide • 1999 Alexander Boksenberg • 2000 Chintamani Rao • 2001 John Pethica • 2002 Alexander Dalgarno • 2003 Peter Edwards • 2004 John Clarke • 2005 Keith Moffatt • 2006 Michael Kelly • 2007 Artur Ekert • 2008 Michele Dougherty • 2010 Andre Geim • 2011 Matthew Rosseinsky • 2013 Henning Sirringhaus • 2015 George Efstathiou • 2017 Peter Bruce • 2018 James Durrant • 2019 Andrew Ian Cooper |