Boleslav I. Mazovský

Boleslav I. Mazovský
Narození1208
Úmrtí1248 (ve věku 39–40 let)
PotomciZemovít I. Mazovský
OtecKonrád I. Mazovský
MatkaAgafia Rurikovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Konrád I. Mazovský
matka Agafia Rurikovna
bratr Kazimír I. Kujavský
bratr Zemovít I. Mazovský
sestra Eudoxie
sestra Judita Mazovská
I. manželka Gertruda Vratislavská
II. manželka Anastázie z Belzy

Boleslav I. Mazovský (polsky Boleslaw I Mazowiecki/ Sandomierski, 1210? – 17. dubna 1248) byl kníže z rodu Piastovců. V letech 1229–1232 kníže sandoměřský. Od roku 1233 byl kníže severního Mazovska, od roku 1247 vládl v celém Mazovsku.

Mládí

Narodil se jako nejstarší syn Konráda I. Mazovského a jeho manželky Agafie Rurikovny. Už od dětství byl součástí politických projektů svého otce. Po atentátu na Boleslavova strýce Leška I. Bílého roku 1227 doprovázel svého otce do Malopolska na jednání o dědictví s Leškovou vdovou, Grzymislavou Kyjevskou. V letech 1227 – 1229 pak Boleslav vládl v pevnosti Dobřiň u řeky Visly. Roku 1229 se Konrádovi podařilo získat od Grzymisławy část Sandoměřska, kterou přenechal Boleslavovi. Dobřiň poté připadla mladšímu bratrovi Zemovítovi. V roce 1231 byl spolu s otcem a bratry v rozkolu s Řádem německých rytířů z Chelmnu.

Ztráta Sandoměřska

V témže roce po smrti Vladislava III. podporoval svého otce v dobytí Krakova. Rychlý a nečekaný útok Jindřicha Bradatého a Prusů na Mazovsko a Sandoměřsko nejenže překazil plány na dobytí Krakova, ale znamenalo to i ztrátu Sandoměřska. Jako kompenzaci obdržel roku 1233 Boleslav od otce část Mazovska, Sieradz. Kontrolu nad vojenskými záležitostmi a zahraniční politikou si však Konrád držel i nadále. V roce 1234 dostal Boleslav výměnou za oblasti Sieradz severní Mazovsko. Druhý bratr Kazimír obdržel Kujavsko. Toto rozdělení mělo být pouze dočasné a po Konrádově smrti mělo být spravedlivě rozděleno mezi všechny tři Konrádovi syny (Boleslava, Kazimíra a Zemovíta). Také v tomto případě přenechal synům kontrolu pouze nad domácí politikou, zahraniční věci řešil sám.

Smrt Konráda Mazovského

V následujících letech se Boleslav zapojil do politiky části Pruska a Ruska. V roce 1238 se také zúčastnil války proti knížeti Danielu Haličskému a litevskému vládci Mendogovi. Po smrti svého tchána Jindřicha II. Pobožného v bitvě u Lehnice roku 1241 Boleslav opět podpořil svého otce v boji o Krakov, kde Konrád do roku 1243 vládl. Dne 31. srpna 1247 Konrád zemřel a Boleslavovi se otevřely nové obzory. V otcově závěti získal většinu Mazovska, a proto čelil útoku svého bratra Kazimíra, který s nerovnoměrným rozdělením území nesouhlasil a zmocnil se území Sieradze a Lenčicka, která měla připadnout Zemovítovi. Už na jaře příštího roku Boleslav nečekaně zemřel. Všechna svá území odkázal nejmladšímu bratrovi Zemovítu Mazovskému.

Rodina

Boleslav I. Mazovský byl dvakrát ženatý. Poprvé v roce 1234 s Gertrudou Vratislavskou (1218/20 – 1244/47), dcerou Jindřicha II. Pobožného. Podruhé kolem roku 1248 s Anastázií z Belzy. Obě manželství zůstala bezdětná.

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Boleslav III. Křivoústý
 
 
 
 
 
 
 
Kazimír II. Spravedlivý
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Salomena z Bergu
 
 
 
 
 
 
 
Konrád I. Mazovský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Konrád II. Znojemský
 
 
 
 
 
 
 
Helena Znojemská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Srbská
 
 
 
 
 
 
 
Boleslav I. Mazovský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Igor Svjatoslavovič Ruský
 
 
 
 
 
 
 
Svjatoslav II. Novgorodský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Neznámá
 
 
 
 
 
 
 
Agafia Rurikovna
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rurik Rostislavovič Belgorodský
 
 
 
 
 
 
 
Jaroslava Rurikovna
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Anna Yurievna Turovská
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolesław I mazowiecki na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech