Anton Špelec, ostrostřelec

Anton Špelec, ostrostřelec
Vlasta Burian a Růžena Šlemrová ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec (1932)
Vlasta Burian a Růžena Šlemrová ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec (1932)
Základní informace
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka73 min
Žánrkomedie
NámětEmil Artur Longen
ScénářJosef Neuberg
RežieMartin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVlasta Burian
Růžena Šlemrová
Jaroslav Marvan
Theodor Pištěk
Jindřich Plachta
HudbaJára Beneš
KameraOtto Heller
StřihMartin Frič
Výroba a distribuce
Premiéra16. prosince 1932
DistribuceMeissner
Anton Špelec, ostrostřelec na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Špelec, ostrostřelec je česká filmová komedie z roku 1932 v režii Martina Friče, v níž hlavní roli vytvořil Vlasta Burian. Hlavní ženskou roli ztvárnila Růžena Šlemrová, dramatická umělkyně, která byla poctěna v roce 1932 státní cenou.[1]

Děj filmu

Antonín Špelec (Vlasta Burian) je výrobce hudebních nástrojů, také člen gardy ostrostřelců a právě se svými zaměstnanci – škudlilem Kukačkou (Jindřich Plachta) a nenažrancem a lenochem Aloisem (Theodor Pištěk) opravuje varhany. Když se najednou ozvou rány z děla a do dílny se přiřítí Špelcův kamarád, bednář a také ostrostřelec Kačaba (Jaroslav Marvan), a připomene mu, že je výroční vyznamenání ostrostřelců a že dostane medaili. Špelec něco naznačí své ženě Rézi (Růžena Šlemrová). Při předávání se ale Špelec dozví, že medaili dostane až na přes rok. To ho naštve a v místní hospodě se opije „liguérem“, urazí velitele ostrostřelců Čtvrtečku (Jiří Dréman) a císaře pána výrokem: „Císař pán je vůl!!!“. K tomu se v hospodě strhne rvačka, po ní se Špelec dostane před soud, kde dostane tři měsíce nepodmíněně. Špelec vyhodí z domu svého kamaráda Kačabu, protože se za něj u soudu nezaručil. Špelcova žena Rézi však vymyslí, aby si to za Špelce odseděl někdo jiný, jinak by mohli živnost zavřít. Přemluví svého dělníka Kukačku, aby si to odseděl, a slíbí mu až čtyřicet zlatých. Špelec se začne tajně schovávat v zadní dílně. Mívá však hlad, protože dělník Alois mu vždy jídlo sní. On neví, že se Špelec schovává, myslí si, že je zavřený. Antona to už štve a také jeho ženu, hlavně, když teta Rézi, Josefína (Ella Nollová) Špelce pomlouvá a on to všechno musí poslouchat. Mezitím se Kukačka seznámí s jedním pobudou (František Kreuzmann), který chce být přes zimu zavřený v teple ve vězení a tak mu nabídne, jestli by si za něj nechtěl sednout a on hned šel. Kukačka si pak našel děvče. Pobuda však ve vězení umřel a všichni si mysleli, že to je Špelec a proto Rézi dostala úmrtní list. Špelec se proto šel schovat ke kamarádu Kačabovi. V den svého pohřbu se Špelec začne vydávat za svého bratra, dvojče Rudolfa. Kukačka mu pak vysvětlí, jak se to má s tím úmrtím, a proto se začne vydávat za bratra navždy, vezme si svoji ženu, také se přihlásí k ostrostřelcům. V hospodě se opět opije „liguérem“ a chce opět urazit císařský majestát, velitel mu ale přinese vysněnou medaili.

Poznámka

Jedna píseň z filmu byla dána před soud kvůli porušení autorských práv.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Anton Špelec, ostrostřelec. Letem světem. 22.11.1932, roč. 7 (1932), čís. 6, s. 1. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Filmy režírované Martinem Fričem
20. léta
Páter Vojtěch (1928) • Varhaník u sv. Víta (1929) • Chudá holka (1929)
30. léta
Osudy dobrého vojáka Švejka (1930) • Udavač (1931) • To neznáte Hadimršku (1931; německá verze: Unter Geschäftsaufsicht) • On a jeho sestra (1931; německá verze: Er und seine Schwester) • Dobrý voják Švejk (1931) • Sestra Angelika (1932) • Maska (1932) • Kantor Ideál (1932) • Anton Špelec, ostrostřelec (1932) • Život je pes (1933) • U snědeného krámu (1933) • S vyloučením veřejnosti (1933) • Revizor (1933) • Pobočník Jeho Výsosti (1933; německá verze: Der Adjutant seiner Hoheit) • Dvanáct křesel (1933) • Poslední muž (1934) • Posel míru (1934) • Mazlíček (1934) • Hej rup! (1934) • Jedenácté přikázání (1935) • Jánošík (1935) • Hrdina jedné noci (1935; německá verze: Held einer Nacht) • Ať žije nebožtík (1935) • Ulička v ráji (1936) • Švadlenka (1936) • Páter Vojtěch (1936) • Černobílá rapsodie (1936) • Tři vejce do skla (1937) • Svět patří nám (1937) • Mravnost nade vše (1937) • Lidé na kře (1937) • Hordubalové (1937) • Advokátka Věra (1937) • Škola základ života (1938) • Krok do tmy (1938) • Muž z neznáma (1939) • Kristian (1939) • Jiný vzduch (1939) • Eva tropí hlouposti (1939) • Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
40. léta
Muzikantská Liduška (1940) • Katakomby (1940) • Druhá směna (1940) • Baron Prášil (1940) • Těžký život dobrodruha (1941) • Tetička (1941) • Roztomilý člověk (1941) • Hotel Modrá hvězda (1941) • Valentin Dobrotivý (1942) • Barbora Hlavsová (1942) • Experiment (1943) • Druhý výstřel (1943) • Z lásky k tobě (1944) • Prstýnek (1944) • Počestné paní pardubické (1944) • Černí myslivci (1945) • 13. revír (1946) • Varúj…! (1946) • Polibek ze stadionu (1947) • Čapkovy povídky (1947) • Návrat domů (1948) • Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1948) • Pětistovka (1949)
50. léta
Zocelení (1950) • Past (1950) • Bylo to v máji (1950) • Císařův pekař – Pekařův císař (1951) • Tajemství krve (1953) • Psohlavci (1955) • Nechte to na mně (1955) • Zaostřit, prosím! (1956) • Povodeň (1958) • Dnes naposled (1958) • Princezna se zlatou hvězdou (1959) • Dařbuján a Pandrhola (1959)
60. léta
Bílá spona (1960) • Král Králů (1963) • Hvězda zvaná Pelyněk (1964) • Lidé z maringotek (1966) • Přísně tajné premiéry (1967) • Nejlepší ženská mého života (1968)


Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.