Adolf Adam

Adolf Adam
Narození	19. března 1912 Dietesheim
Úmrtí	16. prosince 2005 (ve věku 93 let) Mainz-Finthen
Povolání	teolog
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Adolf Adam (19. března 1912 Dietesheim – 16. prosince 2005 Mainz-Finthen) byl německý římskokatolický duchovní, prelát, pastorální teolog a liturgista.

Život

Vystudoval teologii v Mohuči a na kněze byl vysvěcen 6. ledna 1937 v mohučské katedrále biskupem Dr. Albertem Stohrem, v období náboženského pronásledování nacistickým režimem. Jeho první služba bylo kaplanské místo v Mainz-Kostheim. Dále během II. světové války působil v Ober-Mörlen, Heppenheim (Bergstraße) a Lorsch. Jako mladý kaplan byl Adam několikrát vyslýchán z důvodu svého mladí a disidentských promluv. V roce 1941 byl vzat tři týdny do „ochranné vazby“. Před Adamovým převozem z věznice Giessen do Dachau byl zadržován ve vězení v Darmstadt kaplan Josef Gremm z Viernheimu, který za cenu velkého osobního rizika spálil Adamovy záznamy.

Po skončení války byl prvních 14 let jako učitelem náboženství na Schlossgymnasium v Mohuči. Kromě obvyklých povinností byl vězeňským kaplanem, měl na starosti mohučskou mládež, byl diecézním kaplanem pro Bund Neudeutschland a vedoucí semináře studentů učitelství.

V roce 1956 získal na mohučské univerzitě Johannes Gutenberg-Universität za práci pojednávající o historii dogmatu: Svátost biřmování podle Tomáše Akvinského (něm. Das Sakrament der Firmung nach Thomas von Aquin). V roce 1959 habilitoval na bonnské univerzitě Friedrich-Wilhelms-Universität prací Biřmování a pastorace: Pastorální teologie a studie náboženské vzdělání o svátosti biřmování (něm. Firmung und Seelsorge: Pastoraltheologie und religionspädagogische Untersuchungen zum Sakrament der Firmung).

V letech 1960-1977 byl profesorem a ordinařem praktické teologie a vyučoval liturgiku a homiletiku; v letech 1963-1965 byl také děkanem na katolické fakultě Johannes Gutenberg-Universität v Mohuči a v letech 1967-1969 byl na univerzitě v Mohuči rektorem.

Publikoval řadu publikací, zejména Význam a historie liturgie (něm. Sinn und Geschichte der Liturgie) a Příprava liturgie (Grundrisse der Liturgie), které se staly standardními díly moderní katolické kněžské formace.

V roce 1985 za svou činnost byl oceněn za svou práci titulem čestného papežského preláta. V roce 1990 získal cenu německého liturgického ústavu.

Těžiště díla

Usiloval v první řadě o vědecké zpracování a zpřístupnění křesťanské bohoslužby. Ve svých spisech, jimiž zasáhl širokou čtenářskou obec, a které byly přeloženy do několika jazyků, se věnoval obnovené liturgii po II. vatikánském koncilu.

Zasazoval se, zejména v posledních dvou letech života, o dvě záležitosti: pevné datum Velikonoc a zavedení svátku integrity (celistvosti) stvoření.

Výběr z díla

• Die Messe in neuer Gestalt, 1973
• Sinn und Gestalt der Sakramente, 1975
• Grundriß Liturgie, 1985; česky Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj, 2001
• Ethik der Jagd, 1995
• Das Kirchenjahr mitfeiern, 1995; česky Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe, 1998

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolf Adam (Theologe) na německé Wikipedii.

Literatura

• FUCHS, Konrad. Adolf Adam (Theologe). In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Nordhausen: Bautz, 2007. ISBN 978-3-88309-393-2. Svazek 27. S. (Sp.) 5–6. (němčina)

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Adam
• Seznam děl v databázi Německé národní knihovny, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Adam

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.