Československá samostatná obrněná brigáda

Československá samostatná obrněná brigáda
Tank Cromwell čsl. brigády v La Panne, Belgie
Tank Cromwell čsl. brigády v La Panne, Belgie
ZeměČeskoslovensko
Existence1943–1945
Vznik1. září 1943
Typobrněná brigádní skupina
VeliteléAlois Liška
Účast
VálkyDruhá světová válka
BitvyObléhání Dunkerque (1944–1945)

Československá samostatná obrněná brigáda (anglicky Czechoslovak Independent Armoured Brigade Group[pozn. 1]) byla vojenská jednotka československého zahraničního odboje ve Velké Británii během druhé světové války. Jejím největším bojovým vystoupením bylo obléhání přístavu Dunkerque od října 1944 do května 1945.

Brigáda vznikla 1. září 1943 reorganizací dosavadní 1. československé smíšené brigády poté, co byly koncem srpna oficiálně zrušeny československé jednotky ze Středního východu. Čs. samostatná obrněná brigáda byla organizována podle vzoru britských obrněných brigád, ale disponovala rovněž některými jednotkami divizní úrovně. Na druhou stranu se dlouhodobě potýkala s nízkým početním stavem.[2]

Velitelem brigády byl od 8. března 1943 plukovník dělostřelectva Alois Liška, od 1. srpna v hodnosti brigádního generála.[1] Jeho zástupcem byl plukovník Antonín Zeman.

Působení v závěru války

Od října 1944 do května 1945 se brigáda účastnila obléhání Dunkerque.Vystřídala zde britskou brigádu. I když neměla dostatečnou skladbu a tím ani sílu k dobytí města, držela zde v šachu obklíčenou silnou německo skupinu, které bránila ve vpadnutí do týlu postupujících frontových jednotek a to až do kapitulace Německa 8. května 1945.[zdroj?]

Vojáci i jejich velitelé si ovšem přáli, aby byla brigáda nasazena při osvobozování Československa, a generál Liška to osobně požadoval na setkání s britským velitelem, generálem Bernardem Montgomerym. Ten to ale nedovolil s tím, že nemá k dispozici útvar, který by brigádu nahradil, a poukázal též na logistické problémy takového přesunu. Povolil pouze vyslání symbolického oddílu o síle 140 mužů pod vedením majora Aloise Sítka, který se připojil k americké 3. armádě a 1. května překročil u Chebu předválečné státní hranice. V západních Čechách zůstala stát vojska na demarkační čáře Karlovy Vary – Rokycany – České Budějovice a dále již nepostupovala. A tak oddíl obrněné divize dorazil do Prahy symbolicky až dne 12. května 1945.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. Oficiální anglický název „Brigade Group“ odkazoval na organizační odlišnost této jednotky od standardních brigád.[1]

Reference

  1. a b PLACHÝ, Jiří. Kříže a hvězdy od Dunkerque: černá kniha Čs. samostatné obrněné brigády 1944-1945. Cheb: Svět křídel, 2011. ISBN 978-80-86808-95-6. Kapitola Československá samostatná obrněná brigáda a čekání na Invazi (1943-1944), s. 42. 
  2. PLACHÝ, Jiří. Kříže a hvězdy od Dunkerque: černá kniha Čs. samostatné obrněné brigády 1944-1945. Cheb: Svět křídel, 2011. ISBN 978-80-86808-95-6. Kapitola Československá samostatná obrněná brigáda a čekání na Invazi (1943-1944), s. 40. 
  3. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 226–229. 

Související články

Externí odkazy

  • Brigádní Universal Carrier No.1 Mk.III "Drsňák"
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Československo za druhé světové války
Politické reprezentace Malý státní znak Republiky československé
Vlády
Vojenské jednotky
Partyzánské jednotky
Partyzánská brigáda Jana Žižky z TrocnovaRada tříPartyzánská brigáda Mistr Jan Hus • Partyzánská brigáda Jermak • Partyzánská brigáda Jan Kozina • Partyzánský oddíl Doktor Miroslav Tyrš • Partyzánská brigáda Národní mstitel • Svaz partyzánských oddílů Za Prahu • Partyzánská brigáda Smrt fašismu • partyzánský oddíl zvláštního určení Zarevo • Partyzánská brigáda Vlast • Partyzánský pluk Ludvíka Svobody • partyzánská družina Josefa Hybeše • Partyzánský oddíl WolframPartyzánský oddíl CarbonPartyzánský oddíl Lenka - Jih/Spelter
Odbojové skupiny
Bitvy a střetnutí
Autoritní data Editovat na Wikidatech